Ukázka z knihy

  1. Které okolnosti mi zabránily otevřít se sebelásce?

Sebeláska přichází na svět s vámi, s vaším narozením. S inkarnací vaší duše. Vaše duše vás  miluje natolik, že vás nechá prožívat cokoliv, co si na Zem přinesete. Vaše duše je laskavá a trpělivá. Vše, co si přejete zažít, jakými zkušenostmi projít, vše je vám dopřáno. To, že zažíváte zkušenosti, které jste si vybrali, není nedostatkem sebelásky, naopak. Je to projev VAŠÍ NEJVYŠŠÍ LÁSKY K SOBĚ SAMA.

VY TÍMTO PROŽÍVÁTE LÁSKU K SAMA SOBĚ KAŽDÝ, KAŽDIČKÝ DEN.

Tím, že si dopřáváte takový život, jaký jste si vybrali. Tak jak si ho přejete žít. Možnosti sebelásky jsou tímto nepřeberné.

Konflikt nastává ve chvíli, kdy se z nějakého důvodu rozhodnete, že to, CO JSTE SI VYBRALI NA ZEMI ZAŽÍT, už najednou nechcete. Pak nechcete tak – nějak neustále zažívat nepřízeň osudu, ne-ideální rodiče, partnera, prostředí, ve kterém žijete… .

V té chvíli začínáte ŽÍT NELÁSKU K SOBĚ SAMA. Plníte se pochybnostmi, kritikou, nesnášenlivostí, výčitkami, zlobou, závistí, strachem a dalšími emocemi, které nepochází z LÁSKY.

Váš život se vám nelíbí, zoufáte si a říkáte: „KDE JEN JSEM NA SVÉ CESTĚ UDĚLAL/A CHYBU?“

Moji milí, na své cestě jste nikde neudělali chybu. Vy jste svůj ŽIVOT ŽILI a dělali jste zkušenosti. Tím rostete, roste vaše uvědomění sebe, toho, čím jste.

To POSUZOVÁNÍ A ZOUFÁNÍ SI VÁS ODVEDLO OD PROŽÍVÁNÍ LÁSKY K SOBĚ SAMA – TEDY SEBELÁSKY!

Přijetím života takového jaký jste si v prvopočátku vybrali, tím vyrovnáte zpět svůj odklon od SEBELÁSKY, který jste v průběhu života učinili.

S vědomím toho, že TOHLE JE VÁŠ ZVOLENÝ ŽIVOT, dáte ŽIVOTU I SOBĚ ŠANCI prožívat lásku k sobě každý den. Váš DEN bude prozářený světlem LÁSKY, místo hustotou zloby, zášti, zoufalství, strachu.

Jakmile zase budete SVŮJ ŽIVOT MILOVAT, můžete se z něj učit, růst z něj, kvést.

Váš život bude takový, jaký budete vy sami chtít. A především, bude stále prozářený láskou.

Tudíž vše, co učiníte, co si budete přát, či vědomě tvořit, vše VÁS POVEDE K VAŠEMU NEJVYŠŠÍMU CÍLI, tedy do bodu, jejž jste si sami při inkarnaci zvolili.

NEPŘIJETÍ A NEPOCHOPENÍ vašeho úkolu zde na ZEMI, způsobuje odklon od sebelásky – a tudíž i netvoření v lásce, tudíž i odklon od vaší cesty/zkušenosti zde na Zemi.

Jakmile pochopíte, že není nic NEŽ VY SAMI, co vám v LÁSCE K SOBĚ BRÁNÍ, pak vám nic než vy sami, nemůže zabránit k PLNÉMU PROŽÍVÁNÍ LÁSKY ZDE NA ZEMI.

PŘESTAŇTE SAMI SOBĚ BRÁNIT V RŮSTU, VE SVÝCH MOŽNOSTECH!

ZAČNĚTE ŽIT SVŮJ ŽIVOT NAPLNO PRÁVĚ TEĎ!

JE TO TO, CO CHCETE A PO ČEM ZE SRDCE TOUŽÍTE!

JSTE TO VY, VÁŠ ŽIVOT, JENŽ SI TÍMTO TVOŘÍTE, A URČUJETE SI, JAKÝ BUDE!

PŘEVEZMĚTE ZODPOVĚDNOST ZA SVŮJ ŽIVOT! Zodpovědnost za to, že toto byla vaše volba!

 

  1. Kolik – nakolik se bráním otevřít se světlu?

Obrana proti světlu/prozáření se světlem je přímo úměrná snaze být ve světle. Jakmile pochopíš, co je světlo, odstraníš ze svého života SNAHU O SVĚTLO a přestaneš se tím i světlu bránit.

Tudíž zde je přímá úměra – snaha rovná se bránění.

Proč tomu tak je?

Tvé světlo reaguje na tvé pocity. Pocit nedokonalosti bytí ve světle přitahuje stejně pouze a jenom tuto nedokonalost! Nemůže přitáhnout nic jiného. Jak uvnitř tak vně!

Světlo se nemůže rozpínat v místech, kde již je obsazeno pocitem, že tam není!

TVÉ SVĚTLO JE S TEBOU / V TOBĚ PŘÍTOMNO STÁLE. A to tak, že čeká, až přijde jeho chvíle, až se mu OTEVŘEŠ!

Nejde tedy o to, abys světlo někde hledal, zkoumal možnosti, jak k němu přijít, apod.… Jde pouze o to SVĚTLU V TOBĚ SE OTEVŘÍT! UDĚLAT MU PROSTOR V SRDCI A CELÉM TĚLE A PAK SVĚTLO ŠÍŘIT. ROZZÁŘIT SE!!

Ne pocitem, že tam chybí, ale pocitem, že tam je a potřebuje prostor!

 

  1. Nakolik se stále toužím trápit v sebepochybnostech?

 

Míra tvých sebepochybností souvisí s mírou tvého sebeuspokojení v oblasti LÁSKY sama k sobě!

Sebepochybnosti tak mohou i nemohou být důsledkem v oblasti tvého pocitu viny za zmařené šance ve tvém životě.

Pochybuješ o svých možnostech, o tom co cítíš a plácáš se v tom ze strany na stranu.

Sebepochybnosti se takzvaně vrší jedna na druhou a rostou.

Sebepochybností se dostáváš do stavu postupné izolace od cítění SRDCE. Pochybnosti sílí Egem a to je podporuje v tom, aby se udržely tam, kde jsou. Nikdy nemůžeš dostát plné sebelásky, pokud jsou v srdci POCHYBY o tom, co cítíš.

A proto cestou k plné sebelásce je i to, že budeš svoje sebepochybnosti vnímat a cítit. Budeš jim věnovat pozornost a přijímat je s láskou.

I v sebepochybnostech můžeš cítit lásku k sobě sama, pokud si to dovolíš. Sebepochybnostmi se učíš vnímat sebe, kde máš rezervy, neuspokojené možnosti. Sebepochybnosti nejsou jen o neuspokojených nenaplněných možnostech, ale také o tom, co si dovolíš nebo nedovolíš prožít.

Pokud prožiješ (dovolíš si prožít) pochybnost, jakoukoliv, kterou o sobě máš, pak záhy zjistíš, že jediné co zbyde, je láska sama k sobě!

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *